rozdělení a jeho vhodné a nevhodné použití (část první)

Reverzní vertikálně-horizontální (reverse-VH nebo RVH) technika se používá v podstatě ve všech výkonnostních úrovních hokeje. Ve skutečnosti by se dalo říct, že je používaná až nadměrně a bez velkých úvah nad jeho vhodností.

Existují tři různé možnosti, jak přirazit horizontální (H) beton k tyčce brány: “Skate blade on post” (nůž brusle na tyčce brány), “Toe box on post” (špička betonu na tyčce brány) a “Pad (shin) on post” (holenní část betonu na tyčce brány).

Nejčastěji se volba provedení bude lišit podle výuky trenérů brankářů. Reverzní VH není přirozená anatomická poloha a první dvě varianty vyžadují větší boční ohebnost pro utěsnění prostoru u tyče. Brankáři s horší ohebností upřednostňují třetí možnost, protože umožňuje, aby se trup těla přiblížil k postavení tyče a minimalizoval nepřirozenost bočního ohybu (vytočení páteře) potřebného k utěsnění mezery podél tyče.

Varianta blade-on-post umožňuje snadnější odraz mezi tyčemi (nebo od tyče brány k vrcholu brankoviště). Existuje však mnoho situací, kdy může puk projít skrz mezeru mezi betonem a tyčí. Trend výuky směřuje spíše k technice přirážení špičky betonu, aby se mezera mezi betonem a tyčí utěsnila. Technika “on-post” (přiražení holenní části betonu k tyčce) tuto mezeru rovněž eliminuje a brankáři umožňuje snadno se přes holeň odrazit od tyče, nebo se rychle vrátit zpět na brusle.

Na straně lapačky je ruka obvykle směřující dolů na led a připravena na pokrytí kotouče. Lapačka je umístěna na horní boční straně přiraženého betonu. Další variantu, označujeme jako “reakční rukavici RVH” zde je lapačka směrem nahoru. To umožňuje, aby rameno zůstalo reakční, avšak aby to bylo efektní, rameno a loket by mělo zůstat před tyčí pro snadnější pohyb. Tato varianta může vytvořit mezeru mezi tyčí, loktem a horní částí manžety lapačky.

Umístění hole (strana lapačky) se může lišit v závislosti na blízkosti útočícího hráče a na tom, jak se hra vyvíjí. Pokud se hra v prostoru za brankou pohybuje ve směru od vyrážečky k lapačce je čepel hokejky položena čelní plochou směrem vzhůru aby mohla odklonit přihrávku procházející mezi hokejkou a betonem, pokud se útočící hráč na straně lapačky pohybuje v prostoru za brankou směrem od rohu kluziště je čepel hokejky otočená čelní plochou směrem dolů aby přerušila přihrávku směřující skrz brankoviště.

Nicméně nesprávný úhel čepele hole a špatné uzavření prostoru u tyče mohou stále vést k špatnému provedení techniky.

Na straně vyrážečky je hokejka při pohybu útočícího hráče v prostoru za brankou ve směru od lapačky k vyrážečce položena celou délkou příložníku hole na led, tím má dobrou manévrovatelnost s možností vytažení hole proti přihrávce v bezprostřední blízkosti brány. Pokud se hráč na kotouči v prostoru za bránou dostane na roh oblouku brány, rozšířená část hole uzavře celou svou délkou prostor na ledové ploše u tyče. Její pozice může být buď pod kolenem betonu nebo vytočena proti kotouči.

Pokud jsou všechny výše uvedené technické prvky řádně provedeny, přichází otázka, kdy účinně používat Reverse-VH.

0