rozdělení a jeho vhodné a nevhodné použití (část první)

Reverzní vertikálně-horizontální (reverse-VH nebo RVH) technika se používá v podstatě ve všech výkonnostních úrovních hokeje. Ve skutečnosti by se dalo říct, že je používaná až nadměrně a bez velkých úvah nad jeho vhodností.

Existují tři různé možnosti, jak přirazit horizontální (H) beton k tyčce brány: “Skate blade on post” (nůž brusle na tyčce brány), “Toe box on post” (špička betonu na tyčce brány) a “Pad (shin) on post” (holenní část betonu na tyčce brány).

Nejčastěji se volba provedení bude lišit podle výuky trenérů brankářů. Reverzní VH není přirozená anatomická poloha a první dvě varianty vyžadují větší boční ohebnost pro utěsnění prostoru u tyče. Brankáři s horší ohebností upřednostňují třetí možnost, protože umožňuje, aby se trup těla přiblížil k postavení tyče a minimalizoval nepřirozenost bočního ohybu (vytočení páteře) potřebného k utěsnění mezery podél tyče.

Varianta blade-on-post umožňuje snadnější odraz mezi tyčemi (nebo od tyče brány k vrcholu brankoviště). Existuje však mnoho situací, kdy může puk projít skrz mezeru mezi betonem a tyčí. Trend výuky směřuje spíše k technice přirážení špičky betonu, aby se mezera mezi betonem a tyčí utěsnila. Technika “on-post” (přiražení holenní části betonu k tyčce) tuto mezeru rovněž eliminuje a brankáři umožňuje snadno se přes holeň odrazit od tyče, nebo se rychle vrátit zpět na brusle.

Na straně lapačky je ruka obvykle směřující dolů na led a připravena na pokrytí kotouče. Lapačka je umístěna na horní boční straně přiraženého betonu. Další variantu, označujeme jako “reakční rukavici RVH” zde je lapačka směrem nahoru. To umožňuje, aby rameno zůstalo reakční, avšak aby to bylo efektní, rameno a loket by mělo zůstat před tyčí pro snadnější pohyb. Tato varianta může vytvořit mezeru mezi tyčí, loktem a horní částí manžety lapačky.

Umístění hole (strana lapačky) se může lišit v závislosti na blízkosti útočícího hráče a na tom, jak se hra vyvíjí. Pokud se hra v prostoru za brankou pohybuje ve směru od vyrážečky k lapačce je čepel hokejky položena čelní plochou směrem vzhůru aby mohla odklonit přihrávku procházející mezi hokejkou a betonem, pokud se útočící hráč na straně lapačky pohybuje v prostoru za brankou směrem od rohu kluziště je čepel hokejky otočená čelní plochou směrem dolů aby přerušila přihrávku směřující skrz brankoviště.

Nicméně nesprávný úhel čepele hole a špatné uzavření prostoru u tyče mohou stále vést k špatnému provedení techniky.

Na straně vyrážečky je hokejka při pohybu útočícího hráče v prostoru za brankou ve směru od lapačky k vyrážečce položena celou délkou příložníku hole na led, tím má dobrou manévrovatelnost s možností vytažení hole proti přihrávce v bezprostřední blízkosti brány. Pokud se hráč na kotouči v prostoru za bránou dostane na roh oblouku brány, rozšířená část hole uzavře celou svou délkou prostor na ledové ploše u tyče. Její pozice může být buď pod kolenem betonu nebo vytočena proti kotouči.

Pokud jsou všechny výše uvedené technické prvky řádně provedeny, přichází otázka, kdy účinně používat Reverse-VH.

(trenér brankářů Adler Mannheim)

Odchovanec opavského hokeje. Na vojně hrál ve VTJ Písek (1.liga), potom se vrátil zpět do Opavy, kde působil do svých 29 let. Po extraligové sezóně 1997-1998 odešel do zahraničního angažmá v Německu, kde pobýval 11 let. Nejprve působil 6 let ve Freiburgu (EHC Freiburg – 2.Bundesliga a DEL – nejvyšší německá liga), následně odešel na 4,5 roku do Schwenningenu (SERC Schwenningen Wild Wings – 2 Bundesliga) a poslední sezónu strávil v Augsburgu (Augsburger Panther – DEL).

Svou hráčskou kariéru ukončil ve svých 40 letech a od roku 2009 se věnuje trenérské činnosti. V počátcích trénoval brankáře v klubech Opava, Olomouc, Mladá Boleslav, od roku 2012 působil jako trenér brankářů v nejvyšší ruské hokejové lize KHL (2 roky v klubu Lev Praha a 2 roky v klubu Severstal Čerepovec). V sezóně 2016-2017 působil jako šéftrenér hokejového klubu v Opavě, v sezóně 2017-2018 se vrátil do KHL do klubu Slovan Bratislava. V současné době je trenérem brankářů německého Adleru Mannheim (DEL). 

Kdy se u Tebe zrodila myšlenka stát se trenérem brankářů?

Odpověď: Ke konci hráčské kariéry to samo vyplynulo.

Které trenérské angažmá bylo pro Tebe zatím nejpřínosnější?

Odpověď: Všechna byla něčím přínosná, ale nejraději vzpomínám na Lev Praha. Byl tam úžasný trenérský i hráčský tým.

Co Ti dalo nebo vzalo Tvé působení v Rusku, jaké vidíš rozdíly mezi výchovou u nás a tam?

Odpověď: V Rusku jsem získal další zkušenosti, jako z každého mého působiště. Bez těchto všech zkušeností bych nebyl to, co jsem.

A výchova dětí v Rusku? V rodinách jsem nebyl, ale co se týče hokejové výchovy, mají v jejich hokejových základnách několikrát více dětí než v ČR. Jen V Čerepovci bylo v hokejovém klubu 970 dětí a ty měly k dispozici mnohonásobně více ledu než v ČR, takže už z toho vychází, že i když trenéři nebudou dělat vůbec nic, tak se vždycky nějaký talent objeví.

Mimo přípravu brankářů na ledě a v tělocvičně se zabýváš psychologií a filozofií, na co bys doporučil brankářům se zaměřit (případně od čeho se v životě oprostit).

Odpověď: Tuto otázku je těžké stručně zodpovědět, ale když to hodně zkrátím…dělejte věci s láskou a jak nejlíp dovedete. Na nějaké velké cíle zapomeňte, soustředili byste se na to, co bude za 10 a více let a unikne vám přítomnost (dětství). Myslím, že je důležité, jaký mám pocit z toho, co dělám a jak se u toho cítím. Já se neptám svých dětí, jak hrály zápas, ale jak se cítily během zápasu a cítí po něm. Když se děti budou cítit po tréninku nebo zápase špatně, tak je u hokeje nebo všeobecně u sportu nikdo DOBROVOLNĚ neudrží. U všech dětí je důležitý postoj rodičů, jak chtějí své děti vychovávat-vést. Mohou jim vše nalinkovat, jak se to děje ve většině případů nebo nechat dítě samo se rozvíjet a jen sledovat, jak se realizuje a samozřejmě ho nenásilně podporovat.

U těch starších bych doporučil si ujasnit svůj, ale opravdu SVŮJ žebříček hodnot a podle toho pak řídit svůj život. Když znám své priority, tak nemám dilema, čemu se budu věnovat teď a čemu později. Každý z nás je originál a tenhle MŮJ žebříček hodnot by měli všichni respektovat, rodiče, trenéři, učitelé. Podle mých zkušeností, je sport součástí naší životní filozofie a oddělovat hokej od života nebo naopak, vede k problémům bud ještě za sportovní kariéry nebo po ní a mě jako rodiče i trenéra zajímá, jak jsem připravil děti na život. Je velký počet profesionálních sportovců, kteří po ukončení sportovní kariéry neví, co se svým životem.

V současné době působíš v německém klubu Adler Mannheim. Jak jsou na tom s výchovou brankářů v Německu?

Odpověď: Nevím, jaké to je v jiných německých klubech, ale v Mannheimu je to na profesionální úrovni. Jsme tady dva trenéři brankářů a snažíme se být každý den u všech kategorií, od U10, U12, U14, U17, U20 po A-tým.

Za svou hráčskou i trenérskou kariéru jsi poznal určitě mnoho lidí, dokázal bys vyjmenovat ty, co Tě nejvíce inspirovali?

Odpověď: Další těžká otázka. Ovlivnili mě úplně všichni trenéři a vlastně všichni lidé, které jsem v živote poznal a všem jsem za to vděčný. Hokejovou inspiraci hledám v NHL, pro osobní život ji nacházím v knížkách.

Připravuješ nějaké projekty pro mimosezónní přípravu brankářů, kde se s Tebou můžou brankáři potkat?

Odpověď: Zatím nepřipravuji žádné projekty, ale reaguji na poptávku. Když jsou požadavky, snažím se najít řešení a vyhovět. Během hokejové sezóny jsem dost vytížený v Mannheimu, ale na jaře budu nějakou dobu doma, takže ti, co by měli zájem, mě seženou na telefonu nebo emailu.